Dědické řízení je proces, kterým se rozděluje majetek zemřelé osoby mezi její dědice. Tento proces může být komplikovaný a zahrnovat různé právní a finanční aspekty. Jsme advokátní kancelář, která sídlí v Praze, poskytujeme služby v oblasti dědického práva a pro klienty řešíme otázky vypořádání dědictví.
Služby poskytujeme s respektem k přáním a představám klientů. Vždy hledáme ideální právní nástroje dědického práva, abychom splnili klientova přání, nikdy ne naopak. Máme zkušenosti s instituty jako jsou závěti, dědické smlouvy, zřeknutí se dědictví, ale i s instituty, které dědické právo dále obohacují, jako jsou například svěřenské fondy.
Jsme připraveni klientům poskytnout naši pomoc, když zvažují, jak mají majetek rozdělit mezi své dědice. Poskytujeme v souvislosti s takovými situacemi právní poradenství, s klienty zejména rozebereme jejich situaci, představy, možnosti, okruh potenciálních dědiců. Často se snažíme dostat ke stolu všechny strany, tedy jak zůstavitele, tak budoucí dědice. Tento otevřený přístup se nám velmi osvědčil, protože pomáhá odhalit zájmy všech zúčastněných. Při takových situacích využíváme i naše zkušenosti z mediace.
Pomůžeme Vám při sepisu závěti. Dohlédneme na všechny formální náležitosti tak, aby závět byla platná. Při takových situacích též velmi úzce spolupracujeme s notáři, kteří závěti evidují a Vy tak máte jistotu, že bude majetek rozdělen přesně podle Vaší poslední vůle.
Zastoupíme Vás v dědickém řízení. Doprovodíme Vás k notáři nebo dědické řízení absolvujeme za Vás abyste nebyli vystaveni zbytečnému stresu při projednání pozůstalosti. Myslíte si, že jste z dědictví dostali málo, že jste se měli stát dědicem a notář na Vás zapomněl nebo jste byli neprávem vyděděni? Obraťte se na nás, poskytujeme právní poradenství a zastupování před soudem v případech, kdy mezi dědici dojde ke sporům, pomáháme nalézt co nejlepší řešení a bráníme Vaše práva.
Abyste měli lepší představu, s čím Vám umíme pomoci, sepsali jsme pro Vás níže pár příkladů situací, se kterými pomáháme našim klientům.
Dědění podle zákona je nejčastější způsob dědění, dědí se podle takzvané zákonné dědické posloupnosti. Pokud zůstavitel nezanechal závěť nebo jiné pořízení pro případ smrti, rozdělí se dědictví mezi dědice podle zákonných dědických tříd. Zákon vymezuje šest dědických tříd a podle zákona mohou dědit i velmi vzdálení příbuzní. Pokud se ale nenajde nikdo, kdo by dědil podle zákonné posloupnosti, připadne majetek zůstavitele státu.
Jde o druhý nejčastější způsob dědění. Zákon na sepis závěti klade jisté formální požadavky, které ale není komplikované splnit. Majetek zůstavitele je pak rozdělen podle jeho představ, které jsou v závěti.
Pokud není jiného přání zůstavitele, rozdělí se nemovité věci v dědictví mezi dědice podle jejich dědických podílů. Zápis těchto podílů do katastru nemovitostí poté zajistí notář.
Pokud po zemřelém zůstal ještě jeho manžel nebo manželka a součástí pozůstalosti je družstevní byt (fakticky jde o podíl v bytovém družstvu), připadne celý tento podíl v bytovém družstvu pozůstalému manželovi, resp. manželce. Pokud je podíl v bytovém družstvu součástí pozůstalosti a zemřelý již manžela nemá, takový podíl se zpravidla stane vlastnictvím více dědiců, přičemž vůči družstvu bude jednat jen jeden z nich. Důležité jsou ale v tímto případě i stanovy bytového družstva, které mohou pro vlastnictví podílu stanovit jiná pravidla.
Pokud není jiného přání zůstavitele a manželé po sobě dědí podle zákonné posloupnosti, má manžel nárok na stejný díl pozůstalosti jako děti. Před rozdělením pozůstalosti ale dojde k rozdělení společného jmění manželů. V dědickém řízení se tak mezi dědice rozdělí jenom ta část majetku, která připadala na zemřelého po rozdělení společného jmění manželů. Pokud zemřelý sepíše závěť, může do ní uvést, že po něm jeho manžel nic dědit nebude. Manžel tak z majetku nemusí v dědictví dostat vůbec nic.
Pokud rodiče nesepsali závěť, dědí všechny děti spolu s manželkou zemřelého rovným dílem. Děti jsou takzvanými nepominutelnými dědici a z majetku se jim vždy musí dostat alespoň nějaká část. Aby se tak nestalo, musel by je zůstavitel vydědit.
Zákon stanovuje, že děti zemřelého dědí ve stejné dědické třídě. A to všechny vlastní děti, tedy takové, které mají onoho rodiče uvedeného v rodném listě. Spolu s nimi dědí i děti osvojené. Není tedy rozdíl mezi dětmi z prvním nebo druhého manželství. A i děti, které se narodili jako levobočci, mají na dědictví stejný nárok. Pokud tedy zůstavitel neprojeví jinou vůli například v závěti, všechny děti dostanou z dědictví stejný díl.
Předně je nutné uvést, že dědická daň neexistuje. S klienty často řešíme, jak finančně nákladné bude rozdělení majetku po jejich smrti notářem a jaké náklady s tím rodině vzniknout. Tyto náklady se liší podle hodnoty pozůstalosti, protože podle této hodnoty se počítá odměna notáře, který vede dědické řízení.
Nenašli jste odpověď na to, co hledáte? Navštivte naši stránku s častými dotazy, celá jedna sekce je věnována dotazům týkajícím se dědického práva. A pokud ani tam nenajdete, co hledáte, můžete si sami vybrat termín konzultace zdarma. Nebo nám zanechte vzkaz prostřednictvím formuláře a ozveme se Vám sami.
Mojí specializací je zastupování klientů v soudních sporech, rodinné a dědické právo. S klienty se snažím nalézat taková řešení, která jsou pro ně výhodná nejen krátkodobě, ale mají potenciál přinášet jim prospěch i do budoucna. Tento svůj přístup praktikuji jako advokát i jako zapsaný mediátor.
Informace pro spotřebitele
Spotřebitel má dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, právo na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu vyplývajícího ze smlouvy o poskytování právních služeb. Pověřeným subjektem pro mimosoudní řešení spotřebitelských sporů mezi advokátem a spotřebitelem ze smluv o poskytování právních služeb je Česká advokátní komora.
Bližší informace o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů spolu s formulářem návrhu na zahájení řízení o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů naleznete na webových stránkách České advokátní komory – https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=15607